čtvrtek 29. srpna 2013

Nedívej se na strop! Osm nohou Tě sleduje!

Ahojda, roštěnky!

Máte se?

No to je děs, jak já Vás zanedbávám! Zase na mě za trest posíláte pavouky, co?!?! (Ale tentokrát to nebyla moje vina, to je můj noťas na mě hodil bobek....Ne, velikánský bob!) Jinak si nedokážu vysvětlit, co se mi stalo onehda ráno, když jsem si šla zaběhat do garáže na běžecký pás. To si tak běžím a najednou kouknu nade mě na strop a tam seděl takový obrovský spiderman a vedle něj ještě obřejší sekáčman, že jsem málem dostala infarkt! V určité chvilce byl ten pultík běžeckého pásu tak daleko, až jsem se málem rozmázla na zadní stěně! Jop a dopadla jsem málem tak nějak:



Ooo, anooo a málem bych zapomněla hrozně zajímavý fakt! Něco z mála, co si ze střední pamatuju a musím se pochlubit! (Jo a ještě si pamatuju "Paní profesorko, Vy jste ale krutá!", "No, dovolte! Já nejsem žádná krůta!", ale to je zase jiná story...) Věděly jste, že sekáč není pavouk? Tak! Je to prostě sekáč! A jste zase o malililinko chytřejší a můžete dělat frajerky. Ale co o tom, pavouk nebo sekáč, všechno je to hnus! Vždyť je tak strašně nepřirozené mít tolik moc očí, k tomu tolik moc dlouhých nohou a ještě ke všemu chlupatých! Uaaaa!! Bleee!! Jaký k nim máte vztah Vy?
To je on! Sekáčman z naší garáže!


No a říkáte si, proč máme běžecký pás v garáži? Krom toho, že je to celkem macek a doma by překážel, tak navíc, když si do uší pustím nějakou parádní muziku, dokážu si ten běh tak užít, až u něj tančím, skáču, dělám blbosti, zpívám, máchám rukama a nahlas řvu "Jooo, jsi jednička!". (To asi není moc normální, co?) A jelikož to nejraději provádím brzo ráno, tak kolem 5, moje rodinka by mě asi přizabila, kdybych je takovým bugrem vzbudila. Mimochodem největší pecka bude, až se naučím toto:


Jinak včera jsem si konečně šla pro svůj Mixitek! Takže v budoucnu očekávejte veeeeelmi obsáhlý mixiťácký příspěvek, bo jsem do testování zapojila skoro celou rodinku! (Že bych aji naší zlatou...? Přece jen už těch granulí musí mít plnou pr... zuby.) Takže už máme doma 396 miliónů tubusů!

Moje jáhlová kašička:


A už nám taky začala sezóna broskví! A jak jinak, mamina I už zase zásobuje!
Pouze třetinka toho, co už jsme zvalili.


Takže za:

1. Mrazím! 
A mrazák je už zase narvaný k prasknutí. (A každou chvíli exploduje a všude kolem budou kousky mrkve, vánočního cukroví, kuřecího masa...Uaaaa!)

2. Dělám skvělé koláče!  
Tento je linecký z celozrnné a špaldové mouky. (Nj, na mřížku mi nevyšlo těsto.)


3. Snídám, svačím, obědvám i večeřím! 
Pondělní snídaně ve formě makového lívance (1 vejce, 2 lžíce jáhlové mouky, 1,5 lžíce mletého máku, lžička cukru a prdopeč) s višňovým jogurtem, broskvemi a arašídovým máslíčkem!


Taky už si pochutnáváte na letošních broskvičkách?

Mějte se fanfárově!

Blondy

neděle 25. srpna 2013

Moje týdenní cvičení a jídelníček (3)

Ahojda!

Posledních pár dní už je zase krááásně! Doufám, že nedřepíte doma a ještě donasáváte tu úžasnou letní atmosféru! (A já zároveň ten krásně čistý ostravský vzdoušek...mhmmmm.)

Sem tam po mně některá chcete, abych Vám ukázala moje cvičení nebo nějaký můj další jídelníček. Takže dneska v rychlosti Vám všechno ukážu. (Mno, všechno zase nee! Něco zase příště.)

CVIČENÍ

Jak už jsem se nejspíš někde dřív zmiňovala, tak co se mého cvičení týče, tak sama doma podle videí moc necvičím. Já se prostě sama tak nehecnu a ani bych nevěděla, zda ty cviky vůbec provádím dobře. Z toho plyne, že ani moc nevím, kdo je Bob, Jillian či Zuzka, o kterých pořád všechny píšete (nejspíš jsou to fakt machři, jak čtu), ale třeba jim časem taky přijdu na chuť, kdo ví...? 
Já jsem spíš vyznavačka sportů jako je kolo, badminton, běh, jóga a taky můj milovaný speeding, při němž se kombinuje jízda na statickém kole s posilováním (např. půl hoďka kolo + čtvrt hoďka posilování paže a záda + 10 minut posilování břicha). Jo a taky miluju bikram jógu! (Ano, jak kdyby to nikdo nevěděl...)

Takže většinou dávám 1-2x týdně speeding (záleží na počasí a jestli jezdím na kole venku), 2x týdně bikram jógu, 1-2x týdně badminton (když je s kým) a k tomu kolo, posilování břicha či běh na páse. Úplně každé ráno po probuzení (nebo po ranním cvičení) dělám 10 minutek Pozdrav Slunce a různá protahování celého těla. Jo a taky se snažím hodně chodit pěšky (když je možnost, čas a počasí... a nemám debilní boty).

Jelikož vstávám poměrně brzo (kolem 5), tak nejradši cvičím hned ráno nebo dopoledne, bo odpo už většinou bývám solidně jetá.

Tento týden:

Pondělí
  • Speeding - 45 minut kolo, 10 minut intenzivní břicho
Úterý
  • Běh na páse - 11 km/h - 30 minut
  • Břicho - 10 minut
Středa
  • Bikra jóga - 90 minut
  • Badminton - 60 minut
Čtvrtek
Pátek
  • Volno!
Sobota
  • Břicho - 20 minut
  • Kolo - 35 minut
  • Badminton - 60 minut
Neděle
  • Bikram jóga - 90 minut
Btw. +2x denně minimálně 15 minut venčení mojí zlaté a ani nezmiňuju úklid našeho velkého baráku, který bývá tak jednou do týdne, tzn. úklid dvou koupele, kuchyně, ložnice a mého pokoje, vysávání, vytíraní (ble), dále praní a žehlení a teď taky umývání oken (dvakrát ble ble). Takže pokud mi někdo řekne, že jsem lína pr...dupa, tak ať si mě jeho pr...del (teď už fakt) moc nepřeje!

JÍDELNÍČEK

No a co se jídla týče, tak většinou jím 4 - 5 jídel denně, hlavně hodně ovoce a zeleniny (úplně nejvíc miluju a jednou se ji užeru k smrti!) Poslední dobou mi vyhovují celkem velké dopolední svačiny, takže pak oběd posouvám na později a vynechávám odpolední svačinku, třeba jako dneska (ale to bylo spíš z důvodů, že jsem zbagrovala asi půl plechu koláče, co jsem upekla, bo byl úžasný!).

Snídaně - 6:30
  • Ovesná kaše s ovesnými otrubami vařená ve vodě s 1/2 banánu a skořicí, bílý jogurt, 1/2 banánu, hrst malin a ostružin a vše ještě polité 2 lžícemi kokosového mléka (je mňamka!)

Dopolední svačina - 10:15
  • 3 menší broskve, špaldovo-celozrnný linecký koláč s broskvemi (a bylo ho asi ještě 1,5x více... Jsem nenažranec, ale byl skvělý!)

Oběd - 14:10
  • Králičí stehno pečené na česneku, žampionech a mrkvi (a taťuldovi jsem ho na přání ještě prošpikovala špekem), baby mrkev s hráškem, okurka (btw. nejsem levák...!!)
Večeře - 19:30

  • žampionovo-cuketovo-brokolicové kari (spíš polévka) s olivami a kokosovým mlékem, posypané ovčím sýrem a kokosem (díky blbému světlu to vypadá děsně, ale dokonalá kombinace všeho a jedno z mých nej jídel!)

Celkem pěkně si papkám, což?

No a mimochodem, dneska se mi zase podařilo tak trošičku klepnout předním nárazníkem mého malinkatého Pola a betonovou zídku (byla blbě postavená! A potřebovala zlepšit fasádu!). Stejně jako v případě, když jsem se nevezla do vrat, ani tentokrát výmluvy na premenstruační syndrom nezabraly. (To nechápu!) Už jste někdy zažily takový okamžik, kdy sedíte v autě, chcete couvat, koukáte dozadu, pouštíte spojku, přidáváte plyn a ... hop dopředu...?! (Prosím, řekněte, že se to nestává jen blondýnám!) No, pecka. Ale zídka stojí, auto jede a nejdůležitější - blondýna žije! (Jop, klepu se po rameni.)

Dobrou noc a pěkné sny!

Blondy

P.S. Jediné video, podle kterého cvičím sama, je tady toto od Michaely. Moc se mi líbí, máknu si a je fakt super!

pátek 23. srpna 2013

Další božská snídaně!

Ahojda, zlatečka!

Tak jakpak se máte? Už se některé těšíte do školy? (Já vím, úplně debilní otázka, fuj blondýno!) Nebojte, to zas uteče jak voda a za chvilku tady máme Vánoce! (Jupí! Je potřeba optimismus!)

Když jsem byla mladší (o dost mladší), tak jsem se do školy vždycky těšila. Penál a aktovku už jsem měla nachystanou v půlce prázdnin a netrpělivě odpočítavala dny do začátku září (no jo, jsem divná). Nebo to bylo tím, že mám na začátku září narozeniny a těšila se na dárky (a haafo čokolády a bonboniér)? Jooo, to už by dávalo smysl. No a hlavně mi taky chyběli kamarádi a taky tak nějak ty "povinnosti". (Zase jsem divná. Ježiš, co Vy si o mně musíte myslet...?)

No, ale k tomu nejdůležitějšímu. Už dlooooho (no, tak moc dlouho zase nee) mi ležela ve skříni tato krabička. A pořád na mě pomrkávala a já furt nenene a nakonec teda ve středu ráno jsem se nechala přemluvit. (ANOOO!)


Jop a už aji já jsem konečně vyzkoušela všemi vychvalované římské lívanečky z cizrnové mouky. 

Směs je na 4 porce, takže jsem si odvážila čtvrtku tj. cca 62 g a přilila 100 ml mléka ("čtvrt" vajíčka ani nebylo potřeba). Podle instrukcí na obale se má těstíčko nechat 15-20 minut odležet, tak jsem šla zatím venčit (sebe aji svoji zlatou). No, já Vám povím, přijít asi o 10 minut později, tak mám z toho těsta beton! Zhoustlo mi to solidně, tak jsem naředila asi 250 ml vody a pro lepší chuť přisypala jeden a půl lžíce strouhaného kokosu. Opékala jsem pak ještě na kokosovém oleji a to Vám byla vůůůůně! (Oooo, Karibik, pláže, koktejly...)

A víte, že mě na nějaké malé lívance moc neužije, takže jsem nejdřív udělala jeden vééélký, potřela jej borůvkovým jogurtem a posypala borůvkami...


...a pak druhý, menší (o malililinko)...


...s další várkou borůvkového jogurtu a borůvek. A nakonec samozřejmě arašídové máslíčko (kterého jsem se včera tak moc přejedla, že mu asi dám na pár dní pauzu...?!).


A můžu Vám říct jediné L-A-H-O-D-A! Bez ohledu na věk a pohlaví, Všem doporučuju! Ani nepoznáte, že jde o cizrnovou mouku, prostě dokonala a zdravější alternativa palačinek. Jo a jsou bio a bezlepkové, pecka ne? Už jste zkoušely?

A na závěr dovolte, abych Vám představila svoje úplně první vypěstované cherry rajčátko! No, není užásné? JE DOKONALÉ! (A ode dneška si jsem Zahradnice se vším všudy a velkým Z!)


Mějte se nádherně a pěstujte rajčátka!

Blondy

středa 21. srpna 2013

Naprosto úžasná dovolená!

Pěkný den, kočky!

No, sice co se týče počasí, moc pěkný není, ale třeba si ho uděláte nějak jinak. Já si třeba pustím pár dílů jednoho fajného seriálu, co mi doporučila sestřička. Jmenuje se 2BrokeGirls a je to fakt solidní blbost plná parádních gagů a hlášek, že se musí smát úplně každý.


Takže pokud si chcete zpříjemnit den dvěma střelenými slečnami, které se snaží rozjet obchod s cupcaky, tak stahujte jak šílené, bo fakt stojí za to! (A k tomu si pár cupcaků nakupte! Já na ně vždycky dostanu chuť a nikdy po ruce žádný nemám!)

A nebo se pustím do míchání nějaké fajné směsi na Mixitu. Dostala jsem totiž 250 Kč poukaz, takže jdu testovaaat! Muhahaha!


Ne, že bychom těch tubusů už měli doma 358 miliónů, ale tak co už. Budou další do sbírky. (Co pak s nimi děláte? Vánoční girlandy?)

No, ale přejdu k hlavnímu tématu dnešního příspěvku a tím je "Jak se Blondy měla posledních 14 dní aneb jak jsem si válela kýty a dělala véélkéééé ho... prd." A chtěla jsem to shrnout pouze v rychlosti, protože jsem byla líná cokoliv dělat (i fotit!), ale nějak jsem zjistila, že těch fotek se mi nakonec sešlo tak trošku víc. Pokud tedy nemáte čas půl dne (a nebo nechcete být unuděni k smrti... prdlačky, to nehrozí, já jsem hrozně zábavná), tak radši bye bye, jinak Vám držím palce a jdeme na to! (A bude odměna na konci...?)

Jak už jsem avízovala (a už se asi po milionté opakuju... Já vím, zastřelte mě), byla jsem se na 10 dní dovolenkovat v tomto parádním a sem tam aji klidném městečku jménem Brela na jihu Chorvatska. (Až na těch 500 miliard řvoucích děcek, díky kterým se mi každý den otevírala udla v plavkách! Grrrrrr...)




A celou dobu jsme měli náááádherně! Sluníčko každý den pálilo a opalovalo (a spalovalo) ostošest a já si hned první (druhý, třetí...i desátý) den spálila dupku. Chtěla jsem Vám ji vyfotit, ale už tak jsem se dost styděla, že na Vás prdím, tak abyste si nemyslely, že na Vás prdím doslova. (Neprdím, Vy jste moje zlatečka!)

Vždycky u moře mám ze všeho nejraději západ Slunce. Sice je to kýč a romantika jak prase, ale co si budeme nalhávat, je to fakt kouzelné.



A ještě jeden západ Slunce a už se dostaneme k něčemu zajímavějšímu, k jídlu. (Úplně je mi jasné, že na to všechny čekáte. Co ta nenažraná blondýna tam asi baštila...?)


Tak blondýna se každý den cpala asi tunou ovoce a zeleniny. Každý, kdo se již vydal do teplých krajů ví, že tam je to naprostá dokonalost! Jak to všechno roste a zraje a tom jejich sluníčku, dostane to úplně jinou, svěžejší chuť.
"Čerstvá rajčata?" Celý můj život "Ne, děkuji. Já nejím rajčata." A tam jsem měla nonstop narvaný reprák rajčaty. Jo a taky jsem si domů nějaká dovezla a dnešní večeře je jasná... RAJČATA!!!  


A ty jejich neskutečně šťavnaté nektarinky velikostí... Nevím čeho, zrovna mě nic nenapadá, ale byly to velké macky!! Včera na svačinku jsem si ještě na jedné pochutnávala a aspoň na chvilinku jsem se ještě přenesla na jih. (Nebojte, už jsem zase zpět.)


Sušené už mám otestované, takže jsem vyzkoušela svůj první čerstvý fík! 


A po rozpůlení na mě zase vybafl obrázek z hororového filmu. Co s tím to ovoce (tady a taky tady) a zelenina furt mají?! Tak výborné a přitom tak strašidelné... To si něco kompenzují?! Jinak mi moc chutnal, slaďoučký byl, mňam! (A těch několik dalších taky tak.)


Jo a věděly jste, že v Chorvatsku rostou černobylské citróny?! (Jinak ty kapesníčky jsem nejedla, ty jsou jen pro srovnání.) Spadl mi do cesty, obřík, ale představte si, že by spadl na mě...?! To bych pak měla na hrobě napsáno "Tragicky zemřela padajícím citrónem."


No a sem tam jsem si zašli na nějakou fajnou večeři a když jsem si nedala rybičku, tak to byly tyto "Pedoče na buzaru" aneb "vydloubni si svůj snopel". Ne, fakt, byly to slávky na víně a česneku a byly moc výborné. (A taky svině klouzavý...)


A jeden večer přišla na řadu i "Peka od hobotnice", což je chobotnice pečená s brambory v hrnci zvaném peka, na jehož poklici se v ohništi nahrnou uhlíky tak, aby žár šel i svrchu a vše se rovnoměrně a krásně upeklo. Fuj, to byla vyčerpávající definice. (Zase jste o malinko chytřejší a zahrajeme si hru se jménem "Najdi mezi bramborami chobotnici!".)


A já dostala takovýto krásný kousek krakena. Měkoučká, křehoučká a chuťově úžasná! Další mega gastronomický zážitek. (Ale na humra pořád nemá!)


A tak to vypadá, když se projeví mé totální blonďaté já. Aneb strčte blondýně foťák do ruky a vyleze toto.


A taky jsem tam oslavila svátek. Hádejte, jak se jmenuju! (Ooo, anoooo, říkejte mi Jáchyme.) A dostala jsem dva úžasné dárky.
Od maminy I levandulový pytlíček, bo levanduli miluju (pokud není v medu)...


...a od taťuldy tuto výbornou domácí fíkovou marmeládu. Čekala jsem, že bude sladká jak cicek, ale vůbec. Fakt mňamka, chutná úplně jak čerstvé fíky.


No a domů jsem se vrátila po mega moc úmorné cestě (jop, nějaký magor na motorce se zrovna v neděli dopoledne musel rozmáznout na dálnici a my stáli v koloně asi dvě hodiny!) až v neděli večer a v pondělí jsem si začla vynahrazovat vše, co mi těch několik dní chybělo. 

Hned ráno jsem si musela jít nakrást několik (set kilogramů) ostružin a upéct mikrovlnkovou buchetku narvanou ostružinami, politou borůvkovým jogurtem a posypanou dalšími ostružinami (jooo, ja vím, nevypadá to zrovna tak krásně upraveně jako vždy, ale byla připravovaná rychle, bo jsem na ni měla broooooznou chuť.)


Potom jsem dopoledne šla na lekci svého milovaného speedingu (i když moje cvičitelka měla volno, tak i tak to byla pecka) a pak se naprosto a totálně sjela mákem. Celou dovolenou jsem na něj měl obrovskou chuť, to jsem ještě nezažila! A Chorvatsko trpí absolutním nedostatkem máku a jakýchkoliv makových výrobků. Trpěla jsem jak cyp! Jen jednou jedinkrát jsem narazila na jakýsik šáteček plněný mákem (a ten jsem si vychutnávala po ždibečcích jako naprostou chuťovečku!), ale pak už nee a to mě prostě neuspokojilo (a víc se to ve mně hromadilo). Tak jsem si v pondělí koupila čtyři velké koláče narvané mákem a nemyslete si, já je nesnědla celé, já z nich prostě a jen vyškrábala lžičkou ten mák. Bože, to bylo ÚŽASNÉ! (No jo, mohla jsem si doma svařit mléko s mákem a cukrem, jenže když ono by to nebylo ono! Jsem střelená.)  A mně bylo pak tak skvěle! (Že bych se fakt sjela? Uuuu... Jedu na opiu... Hohohoooo!) A možná bych udělala nejlépe, kdybych v takové rozverné náladě šla někam, kde je klid (domů), ale já šla ke kadeřnici a to Vám povím, já jsem tím svým pantem v životě tak nemlela! Prostě jsem celých padesát minut ten svůj reprák nebyla schopna zavřít! Až jsem si říkala "WTF?! Střelte do mě někdo uspávací šipku!" Já ji vyprávěla snad úplně o všem! Ta ze mě musela být naprosto hotová! (Ale už mám zase krásné vlásky!)

Jo a Chorvatsko taky trpí obrovským nedostatkem dýní a brokolice! (Ten zmražený blaf moc nemusím.) Takže obídek pěkně ve formě mišmaše z asi tuny dýně, půl tuny brokolice, žampionů, klíčků munga a kozího sýru. Božská mana!


A abych nezapomněla, jsem hrozně roztomilá blondýna! (Jsem skvělá a mám se ráda!)


Pokud mě znáte nebo na ulici poznáte, žádné ukazování prstíčkem, ale prostě přijďte a "HALLO!". Zpříjemníte den sobě, aji mně!

A jakpak se máte Vy? Už jste taky dovolenkovaly? Nebo se zrovna někam chystáte?

Mějte se krásně, sluníčka moje!


Blondy

pondělí 19. srpna 2013

Totally blondy chocolate is back!

Ahojda, kočenky moje úžasné! (A skoro čtrnáct dnů mnou zanedbávané! Pavouky na mě!)

ŽIJU a jsem ZPÁTKY! (Větší půlka mých čtenářek zrovna samou radostí prorazila strop, menší půlka si dala radostný taneček a já si pořád strašně věřím...) Jak Vám asi došlo, tak wifi jsem nakonec neměla. Teda na pláži jsem nějakou chytila, ale můj blbounmobil je úplný blboun a navíc jsem byla strašně líná cokoliv dělat, psát, přemýšlet, fungovat, takže se hrooozně stydím, za to, jak jsem Vás zanedbávala a červenám se až na dupce. (Fakt doslova. Pořád je spálená a vypadá jak vařený humr... Dobře mi tak! Ale aspoň už nebrečím, když sedím.)

Jakpak se máte? Co nového? Nějaké drby? Co? Co? CO? Chci vědět všechno! Šmááárja, než Vás všechny oběhnu, přečtu a zkouknu všechno, co jste napsaly, vyzkouším uvařit a upéct, vše, co jste vymyslely, nakoupit to, co jste objevily... Tak se uvidíme o Vánocích! Takže bye bye!

Ne, dělám si srandu (haha, pořád jsem hrozně vtipná). Až vydechnu, vybalím, vyperu, uklidím, zaliju svoje milované rajčátka No. 1, pak No. 2 a nakonec No. 3, upeču si mrkvový koláček, vyperu záclony, umyju okna a všechno pokutím, tak čekejte moje parte. Nee, zase vtipkuju. (Bože, dneska jsem k nezastavení.) Pak se těšte na nějaké to moje sesumírovaní uplynulých čtrnácti dnů (a možná i sem tam nějakou tu fotečku). Jo a jak jsem to dneska přehnala s mákem a asi se dost sjela. (Nj, v Chorvatsku je nedostatek máku, takže absťák jak cyp!)

A jak jsem slíbila, zahlcuji Vás fotkou svých vyvalených kýt na pláži (ale zbytek už je doma).


Zatím se mějte krásně!

Blondy

středa 7. srpna 2013

Love! Love! LOVE YOUR LIFE!

Ahojda, kočky!

Jsem ráda, že se Vám moje včerejší trošičku (víc) crazy povídání líbílo! (Ehm...Muciky muck?!) Akorát mě trošku mrzel komentář od Lszy (kočko, tohle je příspěvek espešly for jů!). A to mě tak trošku donutilo se zamyslet nad tím, jak jsem vůbec mohla vypustit ze svoji tlamky taková slova, jakože "Miluju svůj život!"...?

Bože, vždyť jsem si v životě zažila toooolik moc (tentokrát bez prominutí) sraček. Rodiče se mi rozvedli, z mamky se stala alkoholička, kterou její přítel týral, pak útěk k taťkovi, šikana na střední, bulimie/anorexie, psychické zhroucení atd. atd. atd. A já i přes to všechno tvrdím, jak "Miluju svůj život!"?! Tož, tak jsem snad úplně střelená? (Jo, jsem, ale to je zase jiné povídání.)

Ano, mohla bych sedět doma se založenými rukami a litovat se a přemýšlet nad tím, proč se to muselo všechno stát zrovna mě, co jsem komu udělala, jak mi mamka/spolužáci/bulimie/já sama sobě zkazila život... Ale proč? Proč? PROČ? (Safra, ještě jednou... Proč?!) Můžete mi někdo vysvětlit, CO bych tím asi získala? Já Vám to řeknu! Ho... nic!! Vždyť to je kurnik všechno minulost, tak proč prostě nemůžeme tu minulost nakopat do pr...dele a udělat ji jedno velké BYE BYE? Proč nemůžeme žít pouze přítomností, sem tam pomyslet na budoucnost, ale z minulosti se pouze a jen poučit? Ano, souhlasím, že z minulosti nás ovlivňuje strašně moc věcí, ale proč je nebrat jako "něco", co se nám muselo stát, aby pak náš budoucí život byl lepší? I já si zažívala opravdu krušné a hrozné chvilky, ale věřím tomu, že je to už všechno zamnou a život bude čím dál tím lepší, krásnější, překvapivější, já si ho budu víc užívat a všechno bude fajn! Musím a musíme to vidět optimisticky, protože koukněte! Ten svět září! Je skvělý! Sluníčko svítí, ptáčci zpívají! (Ne, opravdu na ničem nejedu, dokonce ani arašídové máslo jsem dneska ještě neměla! Překvapení? Odvykám...) 


Život ještě bude plný různých životních nástrah a překážek, ale záleží pouze na nás, jak se s nimi dokážeme vypořádat. Ano, v minulosti jsme to bohužel někdy nezvládly, špatně se rozhodly či šláply vedle, ale to je zase ta minulost! A každý takový pád nás poučil, bo vždycky jsme se zvedly a šly dále! (Jinak bychom tady nebyly...) Nemůžeme to brát, jako něco špatného, ale jako něco, z čeho musíme čerpat a poučit se, abychom to v budoucnu už nikdy neudělaly stejně. Ne nadarmo se říká, že "chybami se člověk učí".

S tímto souvisí i ta moje jízda "do kopce, z kopce". Pro mě ten kopec (mám jeden fakt giga mega super monstrózně pořádný) je vždycky taková nějaká překážka, kterou musím překonat. Na začátku se zastavím, zamyslím se, jak jej nejlépe překonat, pořádně se nadechnu, pustím do uší pořádnou pecku (neee, tentokrát žádná Britney, ani Kája Gott, ale pořádná sada!) a šlápnu do pedálu. (Ehm, to jak se hecuju stylem "Pojď!, To zvládneš! Jsi nejlepší! Já Tě pokořím, ty hnusný kopci! Mě jen tak nedostaneš!..." Necháme zase na jindy.) A pak, když jsem na hoře, dokážete si představit, jaký úžasný a skvělý pocit to je? Jak je mi pak krásně a úžasně? Sice to byl "jenom" kopec, ale já si ho vždycky představím, jako nějakou tu životní překážku, co chci překonat. A pak jízda dolů už je jen třešinka na dortu, zasloužená odměna, při níž zjistím, že ten svůj život opravdu MILUJU a že každá překážka a nástraha se dá překonat!!

Nemyslete si, já taky někdy  srším pesimismem, sem tam mívám depky a debilní nálady, kdy jsem úplně v háji, nic se mi nedaří a chce se mi jen brečet. Jop, mám pak chuť se jen zahrabat do postele nebo na mě jde bulimický záchvat, ale já si řeknu "NE! DOST! TO STAČÍ!", vezmu knížku a jdu číst, jdu ven, jdu se poňuňat se psem a nebo napíšu/jdu na kafe/poňuňám lidi, co miluju a co mě drží nad vodou (díky taťuldo, sestřičko, mamino I, B, M...). Důležité je vědět, že v tom nejste samy a že kolem sebe máte lidi, kterým na Vás záleží a jež Vás mají rádi. Prostě se musíte RADOVAT!


Poslední dobou je pro mě zásadní jedna věc a to je umět se radovat z maličkostí, někdy i z úplných blbostí a trapných okamžiků. 
Už jsem se několikrát zmiňovala (nj, pořád, hlavně každou neděli), že dělám Bikram jógu v jednom centru  tady u nás v Ově. Většinou tam chodím dřív, tak o půl hodinky, lehnu si do té vyhřáté místnosti, tam je vždycky tak fajně a následkem toho lehce usnu. No a jelikož když já usnu, tak jen a pouze s otevřenou pusou, dokážete si domyslet, co se vždycky stane. Jop, trošičku se poslintám (ne, kecám, zeslintám se jak prase). No a vždycky na mě sem tam někdo kouká jako na magora, ale co? Byl to sice trapas jak cyp, ale já se tomu musím smát. Nebo když jsem to před dvěma měsíci zase tak nějak zalomila a zdál se mi sen o tom, jak se setřičkou hraju badminton (to jsem ji totiž den předtím naprosto rozdrtila). A v jednu chvíli, kdy jsem se snažila vybrat zrádný smeč, se i ve skutečnosti má pravá ruka vymrštila do vzduchu a já tak vylekala několik spoluležících jóginek, že to jinak nešlo a ve výsledku jsem se tomu musela  taky jenom smát. (Už jste někdy potkaly fakt tak šílenou blondýnu?)

Mimochodem při józe taky nezvládnete každou pozici hned a budete  z nich dloooouho padat jako švestky ze stromu. Důležité ale je umět se zvednout a zkoušet to znova a znova a znova, protože po čase tu pozici zvládnete a ten úžasný pocit je k nezaplacení! To samé máte v životě...

A nebo když jsem si udělala dnešní dokonalou snídani! To bylo radosti! Jenom ze snídaně! 
Aby to dneska nebylo jenom samé vykecávání, mám pro Vás hru. Ta hra se jmenuje "Najdi lívanec!". No a má hrozně těžká pravidla, musíte pod horou bílého jogurtu, jablíčka, rozinek a pekanových ořechů najít lívanec.


Už jste našly lívanec? Vítězka ode mně získá lekci "optimistického pohledu na život".

No a co z dnešního upovídaného (ukecaného jak cyp!) příspěvku vyplývá? Každá bychom měla milovat svůj život! A především sebe! Ať se léčíme z anorexie, z bulimie či jiné psychické/fyzické nemoci, zrovna se nám daří, nedaří apod., měly bychom se umět nad to povznést, protože žijeme jen jednou a pouze umět milovat svůj život, ať je jakýkoliv, nám umožní jej naplno prožít! (Tak řekla blondýna!) A komu se to nelíbí (nebo nedej bože s tím nesouhlasí), tak ať mi pr... moji roztomilou malinkatou dupenku políbí!

A to jsem vůbec neměla v úmyslu ze sebe dostat takový příspěvek. (Božíčku, ze mě ještě něco bude!)

Doufám, že jsem Vás neunudila k smrti a pokud jste došly až sem, tak Vám velmi gratuluju! Muciky muck! (Už jsem s tím otravná, co?)

Zítra odjíždím na 11 dní na dovolenou. A možná tam wifi bude (a zahltím Vás fotkami, jak si válím kýty na pláži) a nebo tam wifi nebude (a fotkami, jak si válím kýty na pláži Vás zahltím až po příjezdu).

Mějte se nádherně a MILUJTE SEBE A SVŮJ ŽIVOT!

Blondy

P.S. Dnešní bikram jóga byl tak tak trochu boj o přežití. Už vím, jak se cítí dušené kuře. Ale je mi krásně a fajn! (Ale už bych se konečně mohla přestat potit...)

úterý 6. srpna 2013

Borůvkový šílenec na kole, co miluje mák (a sebe!)

Krásný den, kotletky!

(Bože, to je zase oslovení, ale co byste čekaly od střelené blondýny?)

Jakpak se dneska máte? Vorvaňujete na zahradě nebo u vody? A nebo se radši schováváte doma? Po dopoledni stráveném v práci/škole to vidím na...


...protože venku je tááááááák krásně! (A já ukořistila hodně zajímavou četbu...)


Od minulého týdne už zase pracuju ve škole na několika projektech. A je paráda, že je venku tak fajně a já do ní můžu jezdit na kole. (Joooo, zase to kolo! A jednou si ho vezmu za muže, bo se jmenuje Gary Fisher! Muhaha!) Ráno je to úžasné, ještě tak moc nežhaví slunko, tak si cestu většinou prodloužím a udělám si přes kopce a doliny malý (kecám, véééélký) výlet. V poledne, kdy se vracím domů, už je to celkem hardcore, pot ze mě valí jak cyp, slunko rozpaluje moje tělo na milión stupňů, vypaluje vše, co může tam, kde nemá, takže v pátek na pláží (joooo, dovolená!) budu vypadat náramně k smíchu! (Neee, fotky nebudou.)

Když jezdím na kole, strašně ráda si na jedno ucho zapnu MP3, nejčastěji radio (poslední dobou F1, bo tam někdy hrajou fakt pecky... Jooo "Ooops, I did it again!" a jedééééééém... Jsem střelená?) a strašně nahlas si zpívám. Nuooo a dneska jsem si tak celkem nahlas (dooost nahlas) prozpěvovala "Dámy a páni, vím, jak se ruší žal! ..." (samozřejmě s vědomím, že jsem na celé planetě sama) a najednou mě začal předjíždět borec na kole... Co Vám budu povídat, srandu měl ze mě pořádnou. (Přiznávám, bylo to hróóózně falešné... Divím se, že z toho záchvatu smíchu z toho kola nespadl.)

Naprosto si užívám jízdu z kopce (kdo by si ji neužil, když na něj nejdřív musí tvrdě vyšlapat) a je mi tak skvěle, až si párkrát zařvu, jak je ten "život úžasný" a jak "strašně ho miluju" a nebo jen "uiiiiiiiiiiiiii"! (Máte to též tak? Nebo jenom já jsem fakt tak ujetá?) 
Jo a minulý týden, když jsem si zase tak řvala (ano, opět s vědomím naprostého osamocení), mě předjíždělo auto a borec mi z otevřeného okýnka odpověděl "Já ho taky miluju!!". No, asi bych se měla víc dívat, jestli jsem opravdu sama... Ale co! JÁ MILUJU SVŮJ ŽIVOT!

Před 14 dny jsem byla dokonce změřena policisty! (Jako ne já osobně, moje "rychlá" jízda.) To jsem si to tak kolem nich profičela a ten jeden na mě volá "29, slečno!". Musela jsem se smát (tomu, že jedu jak slimák, ale bylo 35°C!). Když jsem pak doma tatínkovi oznamovala, jak mě zase změřili, měly jste vidět jeho výraz. Něco ve stylu "Já Tě zastřelím! Už si zase jela jako prase?!". No a jelikož jsem viděla ten infarkt, co se o něj skoro pokoušel, ujistila jsem ho, že jsem opravdu nejela více jak 130, ba ani jak 50. Jo a taky jsem dodala, že to bylo na kole. (Pak nasadil výraz "Já Tě zastřelím! Málem jsem zase z Tebe dostal infarkt!".)

A když bývám v té škole, sem tam mám chvilinku čas a zrovna včera jsem si říkala, že bych ten "volný" čas mohla využít a trošku si ten život osladit něčím dobrým. Nedaleko školy je totiž moje milovaná cukrárna Ollies, o jejichž mrkvovém dortíku jsem se zmiňovala už tady a tak jsem se do něj vydala.


Tentokrát ale byla chuť na jejich novinku - borůvkový cheesecake! 


"V korpusu z máslových sušenek se snoubí chuť borůvkového pyré a nadýchaného sýru Philadelphia. Dort je dozdoben lískooříškovou drobenkou a šťavnatými kanadskými borůvkami." No, odolaly byste?? (Já absolutně vůbec, v žádném případě, nikdy nee.)

No MŇAM!! (Závidíte?)


Poslední dobou pořád všechny přidáváte recepty na makové koláče a já z toho dostala tak strašnou chuť na mák (ale jen na něj, těsto si nechte!), až jsem Vás tak moc proklínala! Naštěstí jsem si vzpomněla na naší Gisele a jak se mi u ní jednou strašně líbil nápad nasypat mák na chleba s máslem a medem. Nooo, dneska ráno jsem si parádně pošmákla!
Jahodový jogurt s čerstvými jahodami a banánem, půl slunečnicové housky s máslem a rybízovo-malinovým džemem a druhá půlka s máslem, medem a mákem! Dokážete si představit, jak skvěle se mi po takové mňamce šlapalo do pedálu? Lehounce a parádně!


Dneska mi to (sobecké) povídání (o mé úžasné osobě) přijde takové nějaké zmatené...? Že by to bylo tím teplem? (A jak se mi zavařuje mozek...?) Jdu vypnout... (Ať se moc nepřehřeje, ještě ho nejpíš budu potřebovat...)

Mějte se nádherně a pozdravte mrazák!

Blondy

P.S. Prosím, napište, že jste taky takoví šílenci na kole... Díky!

neděle 4. srpna 2013

Boží nedělní snídanění s pohankovo-celozrnnými gofry

Fááájoou neděli, krásky!

Jakpak se dneska máte? Konečně se nám trošilinku ochladilo! (Jupí?) A já si zase ráno zašla na jógu a teď jsem fajně jetá a rozrelaxovaná (a nacpaná asi dalším kilem melounu), tak to vidím na nic moc nedělání, čtení a možná chvilkami  nějaké to schrupnutí...? (Jooo, už teď to na mě jde...)

Strááášně dlouhou dobu jsem neměla gofry. Znáte gofry? Pro Vás asi spíš vafle, ale my tomu vždycky říkali gofry. Mám na ně úžasné vzpomínky! Když jsme se sestřičkou a bratracemi byli malí, dělali nám je o prázdninách na chatě děda s jeho přítelkyní v gofrovači, což byla v té době naprostá novinka! Já Vám povím, ty byly tááááák úžasné! A vždycky jsme je pojídali s rybízovou nebo jahodovou marmeládou, zakysanou smetanou, šlehačkou a nebo si je ještě sypali Grankem. Uaaaa, výborné! Vždycky jsme se nacpali k prasknutí a pak se půl dne nehnuli. 
No a dneska v noci se mi o nich dokonce zdálo! Takže ranní snídaně byla jasná. A navíc jsem na ně měla dlouho táááák obrovskou chuť!
Původní velký gofr je kulatý a skládá se z pěti těchto srdíček, ale mně se prostě vždycky rozpadne.  (Nene, chyba není ve mně!) Nevadí, i tak je dokonalý!


Na 5 velkých gofrů jsem potřebovala:
  • 70 g pohankové mouky
  • 70 g celozrnné špaldové mouky
  • 1 vejce
  • 250 ml mléka
  • 1 lžíce vanilkového cukru
  • 2 lžíce oleje
  • 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva
  • špetka soli
  • trošku másla na potření gofrovače
V míse jsem smíchala všechny ingredience a udělala těstíčko, které bylo podobné jako palačinkové, akorát hustší. Rozpálený gofrovač jsem potřela (ehm...vevnitř, ok?) troškou másla, nalila na něj (do něj) naběračku těsta a nechala jej gofrovat. Po pár minutkách byl gofr hotový, krásně světle hněďoučký a voňavoučký. Hned jsem jedno teplé srdíčko musela spořádat! Ježiš, mňam! Pak jsem vazala dva gofry, polila bílý jogurtem, posypala čerstvými ostružinami, nakrájenými jahodami a praženými slunečnicovými semínky (a přidala trošku dokonalé rybízovo-malinové marmelády od I...muciky muck!).



No řekněte, není to dokonalá snídaně? (Hmmm...to je jak do pořadu "Chcete mě?".)

Co dobrého jste snídaly Vy? Gofry? Vafle? Jak je máte nejradši?

Já jdu lenošit a válet se na deku ven na zahrádku... Jeeeee...

Mějte se a ugofrujte si nějaký senzační gofr!

Blondy

sobota 3. srpna 2013

Z mého jídelníčku (9)

Ahojda kočky!

Jako miluju teplo a sluníčko, ale tohle už je poněkud hardcore, nemyslíte? Jako mít tady krásné azurové moře, do kterého bych se šla zchladit, by mi vůbec nevadilo. (jo a taky nějakého fešáka, co by mi máznul záda...ani trošičku nejsem náročná). Ale za necelý týden už se v něm budu čvachtat a nasávat vůni moře a mořských plodů a užívat si dokonalého čerstvého ovoce a zeleniny a relaxovat a grilovat se a číst a ... (a snad aji ten fešák bude!) Uiiiiiii! Taky plánujete dovolenkovat? Nebo už jste dodovolenkovaly? (Ježiš, to je zase slovo.)

Jop, jinak dám Vám jednu radu: sníst kilo melounu + asi litr vody + bílá zrající activie + 35°C ve stínu není moc dobrý nápad. Vlastně je to úplně debilní nápad. (Jop, teď to "zraje" ve mně.) Ale je to skvělý nápad když se chcete pořádně "pročistit". Takže dneska jenom v rychlosti, bo za chvilinku nejspíš budu muset utíkat...

Zase se mi v mobilu (žádném smartfounu, ajfounu, ani žádném jiném founu...prostě mém dobrém starém sťupidmobilu) nastřádalo několik málo foteček. Fakt málo, bo poslední dobou jsem hrooooozně lína fotit a psát a něco dělat a vůbec (ale vařit a péct mě baví pořád... Už jsem se zmiňovala, jak ze mě přitom valí pot?)

No a jak jsem říkala, že ani v tom vedru mi kašičky na snídani nevadí, tak jsem trošičku změnila názor... 

Bílý jogurt s Mixitem Do plavek, čerstvé jahůdky, knäckebrot multigrain od Racia s arašídovým máslem a domácí rybízovo-malinovou marmeládou od maminy I. (Vynikající a dokonalá! Jak mamina, tak marmeláda! Nebo džem?)



Mikrovlnková buchetka s mangem, bílý jogurt, maliny a arašídové máslo.



Dokonalý borůvkový crumble - borůvkový jogurt, kanadské borůvky, drobenka z ovesných vloček - šup do trouby na 175°C na 30 minutek a OMG!!



Bílý jogurt s banánem, kanadskými borůvkami a ostružinami, skořice, biskit s arašídovým máslem a javorovým želé.


Bílý jogurt s mangem a praženými mandlovými plátky, BeBe dobré ráno mini oříškové, arašídové máslo.



Ale jedna kašička se tu přece je najde, z amarantových vloček, s višňovým jogurtem, nektarinka a arašídové máslo.



A přihodím nějaký ten obídek...

Grilovaný pangasius, cuketa, žampiony a batáty, paprika.




Kuřecí stehno pečené s olivami, grilovaný lilek a cuketa, rýže.



Grilované králičí filety, batáty, cuketa a lilek, ředkvičky. (Ano, prostě miluju cuketu a lilek a jedla bych je pořád!)




Dokonalý "mišmaš" z brokolice, mrkve, kukuřice, hrášku, cherry rajčátek a kukuřičných nudlí a k tomu ještě byl kozí sýr. Mhmmmmm... Ten bych poslední dobou mohla mít každý den!




Grilovaná paprika, baby karotka, lilek a sušená italská šunka.



Další mix z brokolice, wok mražené směsi a jáhel. Jojo, kozí sýreček taky pak přišel navrch.




A nakonec to nejúžasnější a nejdokonalejší, co jsem si v poslední době udělala. Cuketová "pizza"! (Ano, všichni opět znáte a zase jsem trapná.) 
Jednu střední cuketu jsem nastrouhala nahrubo, osolila a smíchala s vajíčkem, rozprostřela na pečící talíř a dala péct asi na 20 minutek na 175°C. Poté jsem "pizzu" vytáhla, šoupla na ní na kolečka nakrájená dvě rajčata, posypala kukuřicí a čerstvě vyloupaným hráškem, okořenila solí a oreganem, na to nasypala nastrouhanou mozzarellu a pak ještě nakrájené žampiony. Pizzu jsem pak znova hodila na 15 minutek do trouby a pak se jen doslova božsky nažrala k prasknutí! Uaaaaaaaaaa!



Tak já utíkám! Příště možná recept na kefírové muffiny a nebo budu brát útokem zdravou výživu, tak možná nějaké tipy...? Uvidíme...

Mějte se, milé dámy!

Blondy